Když se nám tu rozmohl koronavirus, nebylo nám veselo. Zachvátil nás často strach, pak přišla nejrůznější i dost drastická opatření, někdo to odnesl zdravotně a někdo na to doplatil i životem, zatímco ti nejšťastnější z nás jenom dlouhým ‚domácím vězením‘ a omezeními provázenými nošením respirátorů atd.V době, kdy nám tu koronavirus řádil nejvíc, nám nebylo ani trochu veselo. Jak se jistě ještě rozpomenete. Panoval tu poměrně hojně strach, kdekdo (mne nevyjímaje) znal i někoho, kdo na toto onemocnění zemřel nebo ho odnesl závažnými zdravotními následky. A o tom, kdo tehdy mohl a kdo nemohl do práce, do školy nebo vůbec na veřejnost, rozhodovaly v první řadě antigenní testy. Možná si ještě vzpomínáte, jak to chodilo. Jak jsme se testovali organizovaně a v případě zájmu nebo potřeby i soukromě, a jak jsme trnuli, jestli se nám objeví jedna nebo dvě čárky, což bylo podobně napínavé jako třeba testy těhotenské.Ale žerty stranou. Koronavirus nás hodně potrápil. A i když jeho hrozba docela dávno pominula, je tu s námi stále. Jenom tady máme přátelštější mutace, které si nás prý chrání, abychom jim déle vydrželi. Protože je nás spousta očkovaných, spousta aspoň částečně imunních, a viry aby se tak staraly, aby jim zůstal někdo, na kom by mohly parazitovat a v kom žít. A když je tu nějaká nemoc, je záhodno o ní vědět. Tedy testovat se. Protože jak nás nebezpečný koronavirus opustil a vystřídal ho ten neškodnější, tak může jednoho dne dojít i k opačnému vývoji. A štěstí přeje připraveným.Pokud tedy máte z jakéhokoliv důvodu potřebu nebo touhu se testovat na koronavirus, klidně si takové testy pořiďte a testujte se jako za starých časů. Toto šťourání se v nose není ničím zavrženíhodným. Naopak, je to možná moudrý čin. Kterým se můžeme postarat o to, abychom koronavirus třeba nerozšířili mezi další lidi. Protože tento virus si nezasluhuje slitování za to, co nám v minulosti natropil.